Kukající vlci Feeder Team

Kukačky 08

2008 O POHÁR KUKAJÍCÍCH VLKŮ.

 

 Na letošní Kukačky jsem se těšil hlavně proto, že byla přislíbena bohatá účast špičkových feederových závodníků ze Slovenska, jako jsou Milan Melichár, Peter Labát, Ivan Szende a další plejáda skvělých sportovců, kteří mají možnost trénovat i na Dunaji, jenž k nám zatím bohužel ještě nedotekl.Pokud by šlo o mne, tak by klidně mohl nahradit neduživou Ohři, co mi teče pod barákem, protože ta nestíhá nasytit nenažrané masaře v povodí tak, aby v ní zbylo něco, co by stálo za námahu a vytahování foťáku.Když trochu více zaprší, tak je Dunaj všude (teče přes lesy, pole a vlastně úplně přes všechno, to byl i důvod zrušení loňského ročníku Dunajského Ohebu, což je velkolepý závod, na který se konečně chystáme s Kukajdama příští týden s tím, že jedeme už ve středu, abychom si trochu užili místní toky a hlavně Dunaj).Takže na Kukaččí závody dorazili slovenští bratři v počtu skutečně ohromujícím  a když  jsem v pátek přijel na trénink (příliš pozdě na to abych nahodil), tak to vypadalo, že Slováci budou snad i v přesile.Chvíli jsme s nimi poseděli, pak jsem obešel všechny trénující návštěvníky, abych se s nimi seznámil a pozdravil.Podle vybavení a techniky lovu bylo vidět, že to nejsou žádná ořezávátka a že výhrůžky o tom, jak si odvezou všechny poháry, nejsou míněny až tak úplně žertem.Bohužel u vody se jim spát nechtělo, takže odjeli do penzionu a další stmelování kolektivu se zatím nekonalo.No…. i tak jsme se nenudili.První večer probíhal v pohodě a skvěle jsme se bavili a smáli, až se stánek prohýbal.Pak došlo k události, kterou jsem ani já ani nikdo z ostatních nepochopil.Šel jsem odevzdat do křoví pivo přefiltrované mými ledvinami a se mnou tam stál a stejně konal jakýsi mladík, jehož neznám.Když jsme skončili, otočil jsem se, abych se vrátil a pokračoval v zábavě.Dotyčný kolega však byl zřejmě příliš unaven a plácnul sebou o zem, takže jsem se sehnul, podal mu ruku a postavil ho.Na konci tohoto úkonu sebou škubnul a vytrhl se mi, ale už stál na svých, tak jsem odešel.Po návratu do stánku jsem ale zjistil, že mi z ruky teče krev a tak jsem se domníval, že mne škrábnul nehtem, nebo že jsem se škrábnul o nějakou sponu, či odznak.Krve však teklo poměrně dost, tak jsme usoudili, že to s kamarády prostudujeme. Nastavil jsem ruku na světlo a všichni jsme nevěřícně čuměli na dva přeříznuté prsty.Na jednom do dvou třetin přefiknutá šlacha (jak jsem se pak dozvěděl od lékařky)…. Nepamatuju se, že bych se někdy šel vychcat s kudlou v ruce, ale někdo to tak možná dělá.Já bych se možná bál, abych si něco nepokrátil…No prostě-špatně.Kluci šli vzbudit Technika, o kterém se vědělo, že nic alkoholického nepil, takže může řídit.Prášek mi ruku provizorně zavázal a vyrazili jsme do Roudnické nemocnice.Tam mne ošetřila velice šikovná paní doktorka se sestřičkou a dali si se mnou ukrutnou práci, přestože nejsem úplně vzorný pacient, takže jsem chvílema remcal, snažil se jim radit, nechtěl ležet a tak.Pak mne kluci naložili (předtím zaplatili za ošetření atd., jelikož já byl ještě dost v šoku) a jeli jsme zpátky.Dostali jsme recept na antibiotika a tak mne ráno zase Prášek naložil a začali jsme objíždět lékárny, abychom zjistili, že v Roudnici mají zavřeno všude a tak jsme pokračovali dál a nakonec pořídili až v Litoměřicích.Prášek naštěstí ví, kde se jakákoli lékárna nachází, což je jeho profesní cílová skupina.Prodejce kondomů?Ne-ale skoro) Ráno, dřív než jsem se probudil chlapci dotyčného nožíře našli, vzbudili, oznámili mu, co se mu v noci povedlo -protože  si nic nepamatoval a poradili mu, aby odjel, než se probudím já.Naštěstí poslechl.Hodnotím to jako dobrý nápad, protože jako kytarista (byť amatérský a poměrně mizerný) postižené prsty potřebuju a to vcelku, takže bych mu možná ráno ještě v pohnutí mysli tou zdravou rukou poděkoval….. Ne, že by to něco vyřešilo.Po návratu z lékárny jsme se vrhli na přípravu.Míchání naštěstí obstaral můj stájový kolega Petr Štětina, který měl navíc skvělý nápad a přivezl i zahradní altán, kde jsme se skryli před žhavými slunečními paprsky.Závod jako takový byl pro mne jen marný pokus, protože ruka se ozývala a navíc dlaha byla skutečně velkým přínosem pro techniku lovu, protože při navíjení do ní každou chvíli šlehnul  překlapěč navijáku, což bylo nejen cítit, ale hlavně jsem si prostě sám velice účinně překážel, čímž jsem přišel o spoustu času.Nějaké ryby jsem v obou kolech nachytal, dělal jsem 4+4,5  a na chvostu neskončil, nicméně na chlubení anebo popisování rybářských zážitků to není.Během jednoho ze závodních kol se stala další nepříjemná záležitost, kdy jeden „závodník“ z Roztok začal napadat bezdůvodně jiné závodníky během přípravy a to nejen slovně, ale i fyzicky a nakonec to dopadlo tak, že jednoho napadl zákeřně zezadu a strčil jej do vody.Kromě komplet mokrého oblečení to odnesl také vykoupaný telefon.Dotyčný byl po právu diskvalifikován a já mám pro něho i ostatní podobné jeden vzkaz.Pokud neumíte chlastat - nechlastejte.Pokud se rádi napijete a pak se neumíte chovat – nechlastejte.Pokud musíte chlastat a pak se neumíte chovat, zůstaňte doma a neotravujte s tím nás.

Děkuji.

Jinak závody proběhly v pohodě a nebýt skutečnosti, že firma nedodala slíbené Toi-Toi kadibudky, bylo by to beze ztráty kytičky.Kukačky se kolem přípravy hodně vyblbly, protože si vždycky dají hodně práce s tím, aby zajistili pěknou a zarybněnou vodu v hezkém prostředí, dostatek hodnotných cen, dobrou náladu vozí vždycky s sebou a jejich konferování vyhlášení bývá veliká prdel.Počasí se jim letos taky moc povedlo, takže sečteno podtrženo – za jedna.To že přijede někdo a udělá problém, to není v moci pořadatele ovlivnit a pokud se s nastalým problémem pořadatel vypořádá, pak je vše v pořádku.

Srážka s blbcem čeká za každým rohem, takže nic nového. 

Nakonec nás všechny seřezal a hlavní cenu si zaslouženě odvezl Fanda Koubek, který zachytal famózně.Na druhém místě se jako duch zjevil Radek Muller a pohár za třetí místo skutečně putoval na Slovensko zásluhou (nebo spíš vinou) Ivana Szendeho.Petrovi Fundovi pohár utekl o ždibec a především pro zahraniční  účastníky zájezdu Kukačky zakoupili úžasné vezírky, které teď oni musí vozit na všechny závody konané v ČecháchMilan Melichár vybojoval hodnotné DVD s předmanželskou výchovou a navíc si odvezl titul, o kterém ví jen zasvěcení a je tajný.V první dvacítce skončilo 6-7 Slováků (nepamatuji si všechna jména), což je velice slušný výkon a je mi jich docela dost líto, protože teď jedeme s Kukačkama k nim na ten Dunaj a oni chudáci budou muset přihlížet, jak jim tam pleníme parmy a pochopitelně také poháry.

Kukačky za jejich závod musím na závěr pochválit, protože trať byla krásná a organizace v pohodě, což je jejich standard, na kterém si dají vždycky záležet.Teď nezbývá, než se těšit na to, co vymyslí příští rok.Já se tam rozhodně chystám a těším. 

Feederův Zdar. 

P.S.:Co se týče toho trouby,který mne (a věřím,že nechtěně) pořezal, tak mu chci tímto sdělit, že ruka je celkem v pořádku i když konec prstu necítím a čekám až dorostou nervy.

Jemu odpouštím a na závody ať jezdí klidně dál. Hlavu mu už teď nevyšroubuju a odpuštěno jest proto, že jsem se od jeho kamarádů, kteří jsou i mými kamarády, dozvěděl, že je to slušný člověk.

Ale mám u něj flašku bolestnýho.

Ta medicína se jmenuje Tullamore Dew

TOPlist