Kukající vlci Feeder Team

Články

Můj první velkej pohár.




 

V první řadě musím říct,že když jsem v pátek odjížděl na závody do Roztok,kladla mi manželka na srdce,abych se po skončení závodů nikde nezdržoval a nejpozději do 16:00 dorazil domů, jelikož Pepík měl ten den 10 narozeniny a na oslavu byla sezvána celá famílie.Nic netuše jsem jí slíbil,že určitě přijedu,protože závody končí ve 14:00 a domů to máme půl hodinu jízdy.Na večer jsme dorazili k řece a vzhledem k tomu,že jsem byl unaven z nevyspání po noční,nechtělo se mi stavět stan.Rozhodl jsem tedy,že budeme s Pepíkem spát v autě.S vrchním chemikem „Alfrédem Nobelem Doušou“ jsme namíchali krmení na ráno a potom jsem se jal navázat pruty.Protože mi poslední dobou docela funguje průběžka,dva pruty jsem osadil touto montáží a další dva pruty korálkovkou.Pátera jsem použil pouze na jednom,v mém případě posledním prutu.Pak jsme se rozhodli,že si pojedeme naplnit útroby do místní pizzerie.Cestou tam jsme všichni použili Kukavůz.Leč příjemná jízda to rozhodně nebyla.Vlezl jsem si dozadu,protože vepředu seděli holky s Honzou.Ke mně si přistoupili ještě Velký a stření  Petr z týmu pana Malypetra a vyrazilo se.Protože auto stálo zády k výjezdu volil Honza nejschůdnější možnost a to v tu chvíli bylo zadkem napřed.Jenže Velký Petr nejen že nerad jezdí v něčem co sám neřídí,ale zároveň má strach jet v něčem z čeho není vidět a navíc pozpátku.Proto není divu,že se mu neudělalo volno.Srdnatě to překonal a  vydržel celou jízdu bez blinkání.Zpáteční cestu už ovšem volil po svých.
Když jsme dorazili zpět k řece zjistili jsme,že už máme všechno připraveno a tím pádem  se můžeme věnovat dalšímu ze svých koníčků a to je konzumace alkoholu.Stánek byl připraven i s archem papíru a tužkou na zapisování vypitých piv.Honza,jelikož je o něm známo,že vůbec nepije, se věnoval jiné zálibě, po které má vždy neuvěřitelný hlad.Večer byl provázen vyprávěním historek následovaných salvami smíchu.Kolem půlnoci jsme se odebrali k zaslouženému spánku.
Ráno už jsem netrpělivě očekával losování.Když jsem po losování zjišťoval koho mi to osud přihrál do sektoru,mrzutě jsem protáh ksicht a prohlásil „osmička dobrá“,vždyť jsem do sektoru nalosoval takový kapacity jako Seleke,Pelíšek,Hahn,Radek Štěpnička,Kóďa,Kuchař, Koubek.Pak jsem si ale řek, že budu bojoval jako vlk,třeba se to schumelí.Po přípravě jsem si sed a začal hledat místo,kde zakrmím.Vybral jsem si flek asi 7m od protějšího břehu,kde se ve vodě odrážel stín křoví a začal tam krmit.Jenže jsem si to místo neproházel a najednou jsem zjistil,že jsou tam vázky a že se tam nedá vůbec chytat.S úlevou jsem vítal přijíždějící parník. Pak už bylo otázkou pár minut překrmit asi tak ve dvou třetinách kanálu,a bylo to v tu chvíli to nejlepší co jsem moh udělat.Do krmení se nastěhovala ryba a do konce závodu z něj neodjela.Říkal jsem si,že dneska mě ani nebude mrzet špatný umístění,protože jsem si krásně zachytal.Když se začalo vážit,zprvu jsem tomu nevěnoval pozornost,protože jsem okolo sebe viděl tahat dost velký cejny a já měl jen pár jesenů,ale jak to postupovalo dál,začala pracovat nervozita.Váhy nebyly tak velký jak jsem očekával a sebe jsem tipoval na 3,5-4kg.Když zvážili Azbesta 4600g nakouk jsem do výsledků a říkal si,že by to mohlo bejt tak na 3.Pak odpad Fanda Pelíšek a mě navážili 4850g.Nejdřív mě přepadla obrovská radost,že jsem přechytal Azbesta a vzápětí euforie ze druhý letošní jedničky v sektoru.
Po skončení prvního kola jsme se s Honzou šli vykoupat do Vltavy a potom opět připravili krmení na následující den.Večer proběhl ve stejném duchu jako den před tím,jen s tím rozdílem,že k posezení hrála muzika ve složení Azbest,Fanda Pelíšek a René Caruso a večer tam s námi strávila sličná paní Bromovská,která nás nepřetržitě zásobovala.Když Azbest s René Carusem,zmoženi alkoholem při návratu z toalety rozhodili sezení a notně se oba přitom potloukli,zakončili jsme večer a šli spát.
Druhý den ráno jsem opět s napětím očekával losování.Osud ke mně nebyl milostiv a k mé A2 se na A1 posadil Barten,který měl mimochodem z minulého kola taky 1 a na A3 opět Azbest,který si z minulého kola přines 2,Vláďa Plachý taky s 2.Dále Fanda Koubek,Kóďa,Caruso,Kuchař,Kosák a velice skvělej závodník Martin Štěpnička vítěz mezi juniory.
Přípravu obohatil svým potápěčským výkonem při lovu podběrákové tyče nepřekonatelný René.A sektor je známí tím,že se musí házet hóóódně daleko,protože jsou u břehu nějaké stromy,což já do té doby nevěděl a musím poděkovat Fandovi Koubkovi,že mi to nezištně sdělil.Nemám pruty na daleký odhozy,takže jsem se snažil házet co to šlo,ale stejně mi to padalo o takových 15m blíž než Bartenovi a Azbestovi.Snažil jsem se nakrmit na vzdálenost na kterou jsem byl schopen dohodit,ale stejně mi to párkrát ulítlo trochu dál.Závod probíhal v podobném duchu jako den před tím.Po projetí lodě chytil první rybu Barten a o chvíli potom i Azbest.Já měl první půlhodinu tři záběry a z toho dvě ryby mi spadli.Pak jsem nějakou dostal do vezírku,ale spoustu záběru jsem prosek.Pak se stala úžasná věc.Utrh jsem montáž,tak jsem nahodil náhradní prut a začal převazovat.Jenže jak je to zvykem,když jsem zrovna vázal karabinu,přišel záběr.Říkám si „kašlu na tebe třeba se tam oběš“ a dovázal jsem. Jenže on přišel druhej,razantnější záběr a ryba po záseku zůstala na háčku.Tak jsem přišel na to,že musím počkat na ten správnej,aby ryby nepadali.Dál už se to vyvíjelo stejně jako den před tím.Do konce závodu mi ryba neodjela z krmení a chvílema to šlo opravdu na hod.Po skončení závodu jsem byl opět velice nervózní ale zároveň spokojenej,že jsem si pěkně zachytal.Tentokrát se začalo vážit od nás a proto jsem hned věděl,že Barten má o 160g míň. Nervozita začala stoupat,když i Azbest nenachytal tolik co já.To už jsem se vydal hlídat výsledek spolu s vážením.Nejvíc mi zatrnulo,když vážili Matěje „Kosáka“,kterej se mnou nakonec prohrál o pouhých 20g.V tu chvíli euforie propukla naplno a začal jsem řešit jeden zásadní problém.Odjezd domů.Ze zpráv jsem věděl,že budu na bedně a přesto,že jsem den před tím Bromákovi říkal,že sektorovej pohár za mě převezme Honza,protože musím odjet dřív,přišlo mi hloupí vůči pořadatelům,abych se nezúčastnil závěrečného vyhlášení.Ve chvíli, kdy bylo jasný,že jsem vyhrál i celkově,předal jsem telefon synovi,aby mámě vysvětlil,jak se věci mají a že se tím pádem krapet opozdíme.Byla velice nekompromisní. „Jsem naštvaná,takže to tam koukej rychle vyřídit a nikde se nezdržuj.“ Trochu mi to zkazilo radost ze svýho prvního úspěchu,ale nakonec jsem to překous a vyhlášení si užil.
Děkuji všem,kteří se podíleli na mém prvním úspěchu.Především to byl chemik Alfréd Honza Nobel,kterej namíchal fungující krmení.Dál to byli všichni soupeři v sektoru,kteří pravděpodobně neměli svůj den.Jarda Konina,kterej měl svůj den,ale měl lehčí ryby.A taky všem ostatním,kteří se podíleli na organizaci závodu.Bylo to super ,díky.Čugi

TOPlist